Materiál pro informaci školských zařízení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení preventivně výchovné péče

14.4.2011

Materiál pro informaci školských zařízení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení preventivně výchovné péče

1. Vymezení pojmu supervize

Supervize je v posledních desetiletích považována za standardní součást odborného růstu         pracovníků v oblasti tzv. pomáhajících profesí. Jedná se o profese, pro které je charakteristický vztah k bezprostřední práci s lidmi, s jejich problémy a emocemi. Ve školství jsou vykonávány zejména pedagogickými pracovníky školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, školských zařízení preventivně výchovné péče a školských poradenských zařízení. U těchto profesí nacházíme určitá specifika, k nimž neodmyslitelně patří nároky nejen na odborné, ale i na osobnostní kompetence pracovníků.

Supervize umožňuje pracovníkům uvažovat nad kvalitou jejich práce, zvyšovat jejich schopnost reflexe (uvědomovaného vnímání vlastní práce) a sebereflexe. Obecným cílem supervize v pomáhajících profesích je rozvoj profesionálních a osobnostních kompetencí jednotlivých pracovníků a odborných týmů.

Supervize má nejen mnoho různých podob a forem, ale také mnoho různých pojetí. Evropské pojetí supervize akcentuje především její funkci podpůrnou a rozvojovou (emoční podpora, ocenění práce, porozumění situaci, klientům a svým vztahům s nimi, dobré „usazení" v roli, prevence vyhoření atp.) a funkci metodickou (rozvoj odborných dovedností a schopnosti sebereflexe). Na žádost supervidovaných pracovníků či týmů však může mít supervize také funkci řídící (správné vyvážení potřeb a realizovaného programu, správné používání metod a technik atp).

Každá z těchto funkcí může být v supervizi v různé míře přítomna. Zásadní rozdíl mezi využíváním těchto požadavků v supervizi a v inspekci nebo manažerském vedení či vzdělávání je především v tom, že v supervizi se objevují výhradně na žádost supervidovaného - vše se odehrává mezi supervizorem a supervidovaným na verbální             a psychologické úrovni. Při inspekci či manažerském vedení je oproti tomu realizace těchto funkcí volbou inspektora či vedoucího (manažera). Supervize je vždy dobrovolným vztahem mezi  pracovníkem nebo odborným týmem a nezávislým supervizorem, její zaměření je určováno žádostí supervidovaného a z případných zjištění učiněných při supervizi nevyplývají žádné faktické odměny a postihy. Spojenectví mezi supervizorem                     a supervidovaným je facilitující vztah,vyžadující aktivní a záměrnou účast obou stran.

Která z uvedených funkcí v dané supervizi převládá záleží na konkrétní potřebě                        a požadavku supervidovaného pracovníka nebo týmu. Podpůrný aspekt supervize je spojený s provázením prožitků supervidovaného pracovníka či týmu a s porozuměním tomu, jak tento pracovník či tým vnímá svoji situaci; jeho účelem je zejména povzbuzení, posílení a dodání pocitu jistoty, mobilizace odvahy a energie k překonání překážek, zlepšení pocitu z vlastní práce a motivování k další práci na sobě. Supervize zaměřená na metodický aspekt akcentuje především zlepšení znalostí, dovedností a postojů, včetně sebereflexe pracovníků Účelem řídícího aspektu supervize je obvykle ujasnění si konkrétních hranic a pravidel, podpora jistoty pracovníků ohledně jejich pracovní role v rámci srozumitelného a průhledného pracovního kontextu, který jim umožní kvalitně vykonávat jejich práci.

Supervize se uskutečňují nejčastěji formou individuálních a skupinových konzultací supervidovaných odborných pracovníků se supervizory, mohou přitom využívat různých specifických postupů (analýza interakcí z video nebo audio záznamů, různé techniky jako např. modelování situací, hraní rolí, kreslení map aj.).

Supervizi vede nezávislý supervizor - externí odborník, který není s chodem organizace nijak spojen a nemá takové osobní vazby na členy týmu, které by mohly poskytování supervize ovlivňovat. Na rozdíl od tzv. intervize, která je také formou odborné podpory výkonu profese, probíhá však uvnitř organizace pod vedením manažera či jím pověřeného interního odborníka, není supervize vázána na hierarchii vztahů v organizaci. Poskytuje proto lepší podmínky pro propojení odborného rozvoje s osobní rovinou, což je pro kvalitu práce v pomáhajících profesích velmi důležité.    

2. Supervize ve školských zařízeních institucionální výchovy a preventivně výchovné péče

2.1 Úkoly a cíle

Smyslem supervize ve školských zařízeních institucionální výchovy a ve střediscích výchovné péče jezlepšení multidisciplinární péče o děti a mladistvé, kteří jsou v  zařízeních umístěni nebo kterým je poskytována preventivně výchovná péče, a to prostřednictvím pozornosti věnované kvalitě odborných výkonů jednotlivých pracovníků a odborných týmů těchto zařízení. Supervize je zaměřena na pomoc odbornému a osobnostnímu rozvoji pracovníků, je jednou ze složek jejich dalšího vzdělávání a podporou jejich odborných činností vykonávaných s dětmi a mladistvými (na rozdíl od inspekční činnosti, která je zaměřena především na hodnocení činnosti institucí). Lze ji definovat ve dvou rovinách:

  • 1. Jako metodu poradenské pomoci pracovníkům, která je zaměřena na reflexi jejich odborných výkonů a systému jejich práce.
  • 2. Jako proces zaměřený:
  • § na zkvalitnění odborného přístupu pracovníků ke klientům,
  • § na zvýšení efektivity metod jejich práce,
  • § na nacházení efektivních řešení problémů a situací, se kterými se pracovníci v rámci výkonu svých odborných činností setkávají.

Supervize má zejména tři úkoly. Prvním z nich je kontinuálně napomáhat růstu a zvyšování odborné úrovně práce, umožnit učení a vyvarování se chyb v bezpečném prostředí. Druhým úkolem je maximalizovat týmový potenciál a zvyšovat efektivitu práce zařízení jako systému, snižovat rizika burn out. Třetím úkolem je facilitovat a zkvalitňovat odbornou péči na základě aktuální zakázky supervidovaného/ných; patří sem i objasnění pochybností supervidovaného/ných a případná katarze.

Protože supervize není kontrolním mechanismem, ale poradenskou podporou odborného výkonu jednotlivých pracovníků a pracovních týmů, je vztah činnosti České školní inspekce, resortní kontroly atp. k supervizní činnosti totožný jako k jakékoli jiné odborné činnosti, která je v těchto zařízeních vykonávána.

2.2 Hlavní charakteristiky

Předpokladem efektivní supervize je souhlas zúčastněných stran spolu s vyžádáním supervize a shoda členů týmu a vedení školského zařízení při výběru supervizora. Supervize doporučená je výjimkou a v tomto případě ji zařazujeme s vědomím, že institut supervize dosud nebyl přirozenou součástí práce zařízení. Při vyžádané supervizi je třeba se v první řadě se supervidovaným/i dohodnout o formě supervize a účelu. Současně je třeba zdůraznit etické principy supervize - tj. mlčenlivost, diskrétnost ohledně zjištěných skutečností.

V efektivní. supervizi by měl supervidovaný:

  • § porozumět úkolům, rolím a hranicím supervize,
  • § umět vyjednat kontrakt, vytvořit a udržet pracovní společenství se svým supervizorem,
  • § zaznamenávat práci se svými klienty a reflektovat ji,
  • § uvědomovat si vnitřní procesy, myšlenky, emoce, tělesné pocity, fantazie, obrazy a být schopen je popsat sobě i supervizorovi,
  • § uvědomovat si krok za krokem interakci se svým klientem, vědomé i nevědomé procesy, které jsou ve hře,
  • § úsporně uspořádat svou práci - volit podstatné, třídit a používat vhodná slova, obrazy a metafory,
  • § přinášet a sdílet svou práci svobodně a přístupně,
  • § umět dát v supervizi jasně najevo své potřeby,
  • § umět rozlišovat poradenství a supervizi,
  • § dohodnout se se supervizorem na způsobu prezentace svých případů - verbální nebo psaná prezentace, audionahrávky, zda bude při každém sezení mluvit o všech klientech, případně o kterých, jaké jsou organizační a etické otázky, potřeby týkající se vlastního vývoje, jaký je jeho styl učení,
  • § být otevřený vůči zpětné vazbě a připravený ve světle této zpětné vazby sledovat svou praxi, definovat, co se ve svém vývojovém stádiu potřebuje naučit, využít co nejvýhodněji nabízený čas supervize pro rozvoj svých schopností a pro získání pomoci svým klientům.

Základními druhy supervize ve školských zařízeních institucionální výchovy a střediscích výchovné péče jsou případová supervize, týmová supervize a supervize řízení.  

Případová supervize zahrnuje zejména reflexi odborných postupů, interakcí mezi pracovníky a dětmi a mladistvými, kteří jsou v jejich péči, vztahů, které práci s těmito dětmi a mladistvými ovlivňují; její součástí je podpora při porozumění vzniklým situacím, vztahům s klienty, atmosféry setkávání, různým vlivům působícím na proces pomoci, která v důsledku vede k nacházení případných možností řešení problémů a situací, především však jde o zvyšování kompetencí pracovníků. Takto zaměřená supervize rozvíjí profesní dovednosti jednotlivých pracovníků (učí je posuzovat různé způsoby odborné práce, lépe rozumět klientům, více si uvědomovat své reakce a odezvy na klienty a chápat dynamiku svých vztahů s nimi); dodává také pracovníkům větší jistotu, zlepšuje jejich pocit z vlastní práce a motivuje je k další práci na sobě. Případová supervize může být poskytována jednotlivým pracovníkům (dále „individuální supervize") nebo pracovním týmům. Předpokladem případové supervize je vytvoření bezpečného prostředí pro sdílení odpovědnosti k referovanému problému, facilitace objasnění zakázky.  

Týmová supervize je poskytována pracovním týmům a zaměřena na zaměstnance                a fungování zařízení jako organizace. Ohniskem pozornosti jsou především témata týkající se vzájemných interakcí a fungování týmu zařízení, vztahových záležitostí v týmu, vyladění pravidel řízení a organizace práce apod. Takto zaměřená supervize podporuje otevřenost (tedy dovednost pojmenovávat věci „pravým jménem"), pomáhá rozumět hodnotám zařízení, podporuje schopnost se s nimi ztotožnit a přispívá k rozvoji jak jednotlivých pracovníků, tak školského zařízení jako celku. Cílem týmové supervize je maximalizovat týmový potenciál a harmonizovat jej.

Supervize řízení je poskytována vedoucím pracovníkům a zaměřena na jejich vztahy k týmu, všímá si struktury organizace, náplní práce, kompetencí atd.

U všech tří druhů supervize jde o aktivní a záměrnou účast obou stran.

Podkladem pro poskytování supervize je obvykle písemná dohoda (smlouva) mezi zadavatelem a nezávislým supervizorem, která má charakter právního dokumentu a v průběhu poskytování supervize by se neměla měnit. V této dohodě (smlouvě) by měl být obecně vymezen předmět supervize (např. pracovní situace, do kterých se pracovníci zařízení dostávají), dále zda se bude jednat o supervizi individuální, skupinovou  nebo o kombinaci obou forem, o jaký druh supervize půjde (případová, týmová, řízení, případně speciální zadání, např. supervize projektu či programu), kolik hodin supervize bude celkem realizováno, jaká bude výše odměny supervizora a jakou formou bude tato odměna poskytována.

Kromě tohoto právního dokumentu je mezi supervizorem a supervidovaným/i uzavírán kontrakt, který není smlouvou v právnickém smyslu slova, ale ústní, někdy i písemnou dohodou specifikující další podmínky vzájemné spolupráce obou stran. U kontraktu se na rozdíl od výše zmíněné smlouvy očekává, že bude průběžně upravován, neboť kontraktování je proces a ověřování a upřesňování kontraktu probíhá na základě témat, která supervidovaní do supervize přinášejí. Při zahájení kontraktování doporučujeme stanovit zejména: jaké cíle má supervize naplnit (mělo by se jednat o cíle realistické a dosažitelné), podmínky, za kterých se má supervize uskutečňovat (frekvence, termíny a délka supervizních setkávání, způsob jejího sjednávání, účast, mlčenlivost o diskutovaných tématech apod.), jak budou řešena eticky sporná témata a jak bude supervize vyhodnocována.

Ukončení supervize naplňuje reflexe obou zúčastněných stran (supervizora                              i supervidovaného/ných), případně též hodnocení naplněnosti kontraktu.

K pozitivům takto prováděné supervize patří bezesporu následující skutečnosti:

  • § Při zajištěném bezpečném prostředí lze odkrýt i nevědomé mechanismy vztahů mezi supervidovaným a klientem a tím otevřít cestu knalezení optimálního řešení komplikovaných vztahů.
  • § Proces učení, který je součástí supervizního procesu, může posunout a akcelerovat změny jak ve vztahu, tak vcelé koncepci zařízení.
  • § Reflexí současného stavu a nalézáním i drobných úspěšných kroků je supervize podporou profesionálům vnáročné práci a zároveň plní funkci ochrany před vyhořením.

Za negativum takto poskytované supervize je možné považovat skutečnost, supervidovaný si může výsledky supervize, které jsou důvěrné (jsou známy pouze supervizorovi a supervidovanému) po čase interpretovat účelově. Proto považujeme za zcela nezbytné poskytovat supervizi opakovaně(samozřejmě po vyžádání), nikoli jednorázově. Tím se zajistí kontinuita procesu, která je podmínkou naplnění účelu supervize a potřebné podpory supervidovanému/ným.

2.3 Rozsah a organizace

Navrhujeme, aby součástí činnosti školských zařízení institucionální výchovy a preventivně výchovné péče zřizovaných MŠMT byla supervize případová, supervize týmová a supervize řízení.

Individuální případovou supervizi doporučujeme realizovat nejméně 3x za rok (u začínajících pracovníků je vhodné častěji).  Tato supervize je realizována na základě kontraktu mezi supervidovaným pracovníkem a supervizorem (zakázku formuluje supervidovaný pracovník), domlouvána je na základě dohody pracovníka s vedoucím odborného týmu, resp. s ředitelem školského zařízení institucionální výchovy.

Odborné týmy školských zařízení institucionální výchovy a preventivně výchovné péče tvoří zejména speciální pedagogové (etopedi), psychologové, sociální pracovníci, odborní vychovatelé, asistenti pedagoga  a učitelé. Případová supervize poskytovaná odborným týmům by měla být realizována nejméně 4x ročně pro každý tým, minimální doporučený rozsah je 16-24 hodin případové supervize za rok. Konkrétní zakázky jednotlivých členů týmu se domluví před realizací supervize. Případy by měly mít svůj předem domluvený časový harmonogram. Supervize je domlouvána na základě dohody vedoucího týmu s ředitelem školského zařízení.

Týmovou supervizi navrhujeme uskutečňovat nejméně 3-4x ročně pro každý tým školského zařízení, obvyklý rozsah každého setkání je 2 hodiny. Za optimální považujeme realizovat týmovou supervizi na základě supervizní smlouvy, na které se podílí ředitel zařízení a jednotliví vedoucí odborných týmů. Zakázka pro týmovou supervizi je pak formulována na základě konsenzu členů týmu. Týmová supervize by měla být po stanoveném období vyhodnocována tak, aby na další období bylo možné případně formulovat novou zakázku.

Supervizi řízení navrhujeme uskutečňovat 3x ročně, účastníky by měli být ředitel, vedoucí týmů,  případně další vedoucí pracovníci školského zařízení institucionální výchovy v souladu s organizací řídící práce v zařízení. Supervize řízení je domlouvána na základě dohody všech zúčastněných vedoucích pracovníků, jejím zadavatelem je ředitel.      

2.4 Supervizoři a jejich vzdělávání

Stanovení  podmínek pro získání pozice supervizora považujeme za velmi důležité především proto, aby nedošlo k nivelizaci výkonu a účelnosti supervize ve školských  zařízeních institucionální výchovy a preventivně výchovné péče. Stanovit tyto podmínky bylo velkým problémem i ve většině států Evropské unie, důvodem je rozdílné pojetí výkonu supervize v rozdílných oblastech. Dále navržená kritéria lze z hlediska srovnání s kritérii v některých dalších oblastech (např. v sociálních službách) považovat za poměrně náročná, což odpovídá náročnosti odborné práce v oblasti výkonu ústavní a ochranné výchovy a v oblasti preventivně výchovné. Tato kritéria byla inspirována požadavky, které na supervizory klade Evropská asociace supervize (dále EAS) a následně upravena podle potřeb a možností školství.

Supervizorem je odborník, který:

  • je absolventem magisterského vysokoškolského vzdělání v oblasti psychologických, pedagogických nebo sociálních věd anebo lékařství,
  • po dosažení tohoto vzdělání vykonával nejméně 10 let praxi v pomáhající profesi
  • je absolventem akreditovaného psychoterapeutického výcviku  
  • absolvoval výcvikový program v supervizi zakončený závěrečnou zkouškou

 

Pro zabezpečení kvality supervize ve školských zařízeních institucionální výchovy, střediscích výchovné péče a školských poradenských zařízeních navrhujeme zřídit stálou pracovní skupinu pro supervizi ve školství, která by zajišťovala koordinační, metodické, organizační a informační činnosti v oblasti supervize. Pracovní skupina bude složena ze supervizorů splňujících minimálně výše uvedené podmínky.



 Výjimku tvoří pouze situace, kdy by při supervizi došlo ke zjištění vážného profesního nebo etického pochybení supervidovaného pracovníka; takováto situace by vyžadovala okamžité přerušení daného supervizního vztahu a následné řešení. Vážné profesní pochybení by mělo být řešeno v souladu s pracovně právními předpisy. V případě vážného pochybení etického považujeme za povinnost supervizora obrátit se na etickou komisi příslušné profesní asociace nebo - v budoucnu - profesní komory.    

 Podle Z. Havrdové, 2008

Zpět